Musíme vás naléhavě požádat o pomoc. Schillerová nás naprosto zařízla…

Strašlivě nelehko se píšou tyto řádky. Znovu a znovu prosit veřejnost o pomoc, jenže v situaci, která nastala, není zbytí. Tradiční problém, že s postiženou Luckou někdy jeden příjem otce na všechno nestačí a proto musíme dělat sbírky, je dnes kvůli koronaviru umocněn do situace „žádný příjem“. Jestli existovala nějaká naděje v podobě příspěvku pro OSVČ, dnes zhasla. Neradi, ale musíme poprosit o jakoukoliv pomoc. Teď už to není o cévkách a invalidním kočáru. Teď už je to o holém přežití. Rezervy žádné nemáme. Ty skončily během let právě v těch cévkách a kočárech.

Živitel rodiny bohužel skončil na úplné nule, i se třemi úvazky. Pokusíme se to vysvětlit: tatínek jako OSVČ od podzimu pracuje pro italskou restauraci a jako prodejce italských potravin do jiných restaurací. Samozřejmě, že v době uzavření restaurací poklesl obchod na prakticky úplnou nulu. Aby dorovnal napjatý rozpočet, prodává současně inzerci do regionální kulturního magazínu, a co se ještě před měsícem zdálo jako na reálných základech stojící stavba, snaha vyhrabat se třemi pracemi z nouze, se zhroutilo ze dne na den, protože není jak inzerovat kulturní akce, když se žádné nekonají. Potřetí se tatík tu a tam přiživuje o víkendech natáčením svateb, bohužel i svatby byly zrušeny. Potřetí nula.

Doufali jsme v této nelehké situaci, že vláda podpoří živnostníky, jak slíbila; bohužel co dnes vypadlo z paní ministryně financí, je rána nožem do zad; jednoduše nevzniká nárok.

Teď je to o holém přežití. Ne o příspěvku na gázu a na nosy na tracheu. Rezervy žádné nemáme, všechny  skončily během let právě v těch cévkách a kočárech. Nezbývá nám, než poprosit, a asi je zbytečné to dál jakkoli okecávat.

Kdokoli by chtěl podrobnosti, nebo se ujistit, že žijeme, existujeme, a že nelžeme, telefon na tátu je 739 664 567.

Díky všem za všechno, kdo můžete…

7 komentářů u „Musíme vás naléhavě požádat o pomoc. Schillerová nás naprosto zařízla…“

  1. vím že je to těžké ,také vychovávám post.syna už 40let ,a měla jsem jen důchod .dnes má menší důchod i syn a já mu šetřím vše co dostává na péči o osobu blízkou.dříve jsem nedostávala nic a byla s ním sama ,ale to neomlouvá stát který by se měl postarat o zdravotní pomůcky

    Odpovědět
  2. Dobrý den, jakto ze Vám nepřiznají příspěvek pro OSVČ? To kvůli tomu, ze Vy pecujete o Lucinku? To snad nemysleli vážně…

    Odpovědět
  3. Pošlu aspoň něco málo, ale když nás hodně pošle málo, bude třeba dost… Zkoušeli jste třeba požádat Charitu? Určitě by pomohla aspoň v něčem..

    Odpovědět
  4. Dobrý den,
    omlouvám se, pokud napíši nějakou hloupost. Ale často v televizi vidím Dobré anděly – ti by nepomohli? Nebo zažádat o jednorázový příspěvek v hmotné nouzi? Nebo napsat do Sedmého nebe? Pravděpodobně jste ale asi všechno již zkoušeli 🙁 Neumím si ani představit, jak strašně těžké to pro Vás každý den je. Vím, že moje lítost je Vám naprosto k ničemu. A hrozně ráda bych Vám nějak pomohla. Jsem teď také bez příjmu a žádné dávky nemám, ale pokusím se Vám alespoň nějakou částkou přispět. Ikdyž bude bohužel zanedbatelná, tak kdyby alespoň málo přispělo více lidí, tak je to lepší než nic. Neumím slovy vyjádřit, jak hluboce před Vámi smekám, že Vás to všechno ještě nesemlelo- myslím tím hlavně tu absurditu a nespravedlnost soudu, státu, příspěvků … Ikdyž je mi jasné, že to si nemůžete dovolit. Sama mám dvě děti a také bych se jich nevzdala. Jste úžasná rodina! Doufám, že se konečně najde způsob, abyste dostali to, co si zasloužíte! Ikdyž bohužel žádné peníze zdraví Lucince nevrátí, tak alespoň proto, abyste mohli žít bez strachu o peníze.
    Přeji Vám hodně sil, co nejvíce zdraví a hlavně, ať to dobře dopadne.

    Odpovědět
  5. Uz sa to napisalo kam treba. Vidi to teraz strasne vela ludi a co kukam na ucet tak to slape ako hodinky. Som rad a dakujem vsetkym co posielaju. Je radost na to kukat ako v terajsej dobe sa my Cechoslovaci nezapreme a pomahame kde sa da. Myslim si, ze zajtra uz bude Vasa existencna situacia vyriesena na mesiace dopredu. Hodne sil a vela zdravia Lucinke a celej rodine.

    Roman

    Odpovědět
  6. Moc vás zdravím! Nemohu vyjádřit pocity, které mám, když to čtu, jednak proto, že Lucinku a maminku osobně znám jako lékařka, která s nimi přicházela do kontaktu, jednak proto, že jako lékař vím, co vše to znamená, starat se o nemocné dítě, a jednak proto, že si to vlastně neumím představit, protože jsem to nezažila…
    Ráda bych vám pomohla! Nejen pro Lucinku, ale co zbylí členové rodiny! Co váš starší syn? Co by rád? Co vy?

    Odpovědět
  7. Dobrý den, je smutné číst, co čtu. Jste velmi statečná rodina. Přidám alespoň něco do aukce ve skupině na facebooku. Sama jsem na existenčním minimu a pomáhám takto alespoň aukcemi. Oliverkovi, Adámkovi, Michalce, Viktorce. To mě přivádí na myšlenku, napište na email Oliverkovi (email a jak to funguje najdete zde) – https://www.facebook.com/groups/378402092817271/permalink/552885845368894/ svůj příběh a příběh Lucinky. Jelikož Oliverkovi nakonec léčbu zaplatí pojišťovna, tak Oliverek pomáhá z vybraných penízků a také dalšími aukcemi i dalším dětem. Přihlašte Lucinku a třeba ji vyberou pro další pomoc nebo do nových aukcí.

    Odpovědět

Napsat komentář