Soudní tahanice s nemocnicí: Jak lžou pod přísahou

Popis lží a výmluv znalců u soudu, který probíhá se facto od roku 2012, je tragikomický. Všechno se dá překroutit a znalci se ve finále shodli, že nám bylo do slova a do písmene „pomoženo“. Jak je to možné?

 

Fakta, co se stalo: Lucinka byla skrz těhotenskou cukrovku makrosomická. Nemocnice na to nepřišla, a to vlastní chybou – při měření velikosti dítěte ultrazvukem se dopustila chybného měření a odchylky asi 1,3 kg (povolená odchylka je 0,5 kg); v důsledku této chyby se porodníci rozhodli vést porod přirozenou cestou (dokázáno) . Když posléze nepostupoval, došlo k předávkování prostaglandiny (zmíněno v posudku), načež někoho nenapadlo nic lepšího, než vypnout měření konstrakcí právě v okamžiku, kdy děloha začala po předávkování doslova šílet (dokázáno). Nadále nepostujícímu porodu bylo následně „pomoženo“ vakuumextrakcí, která potřikrát (!!) selhala, následně byla použita od roku 1953 zakázaná a non lege artis metoda Kristellerovy exprese (natočeno na video). Někde zde dochází vlivem všech těchto okolností k ruptuře dělohy a známým katastrofálním následkům.

Co tvrdí znalci k natočené Kristellerově expresi: Znalec Hájek bezprostředně po prvním shlédnutí videozáznamu jednoznačně prohlásil, že se jedná o non lege artis metodu Kristellerovu expresi. Když byl soudkyní Nedozrálovou požádán o písemné zpracování tohoto stanoviska, poslal po nějaké době na soud posudek, v němž svá tvrzení slušně řečeno zmírnil. V zásadě znalci přišli na to, že z videa se nedají vypočítat hektopascaly vyvinutého tlaku, a že se podle všeho jedná o potřebné a žádoucí „přidržení děložního fundu“; tento výraz si vymysleli v České gynekologické společnosti v čele s mistrem Čepickým a v podstatě nikde jinde na světě neexistuje.

Co tvrdí znalci k předávkování prostaglandiny: Fakt, že k předávkování (a následnému vypnutí měření konstrakcí) došlo, konstatoval ve svém posudku znalec Doubek, jediný, který se nebál napsat pravdu. Když byli ostatní znalci prostřednictvím videovýslechu s jeho závěry konfrontováni a když byli dotázáni, jak se staví k závěrům znalce Doubka, aniž rozporovali jeho tvrzení, konstatovali, že „jeho závěry se neliší od našich“; soudce Brokeš toto tvrzení bez dalšího akceptoval a případ uzavřel.

Co říkají znalci ke skutečnosti, že bylo nepochopitelně vypnuto měření kontrakcí: Zde je nutno podotknout, že pokud nemocnice disponuje přístrojem na měření kontrakcí, je povinna ho použít. Znalci prohlásili, že nepoužití přístroje nemělo vliv na rupturu dělohy. Soudce Brokeš se s tímto spokojil.

Co řekla znalkyně Mikysková k chybnému ultrazvuku: Chyba v měření skoro kilo a půl byla příčinou toho, že se porod vedl chybně. Povolená odchylka v měření půl kila byla mnohonásobvně překročena. Lékařka, která dotyčný ultrazvuk dělala, chybu přiznala. Nelze jí to mít až tak za zlé, dělá jich denně mnoho; chyba je spíš na straně praktika, kterému když se podobný výsledek dostal do rukou, měl buď zbystřit, že něco není, jak má být, anebo nechat provést kontrolní ultrazvuk. To se nestalo. Znalkyně Mikysková přišla na to, že povolená odchylka 0,5 kg je vlastně jen takové orientační doporučení, a čím větší dítě, tím větší může být odchylka. Soud se s tímto vysvětlením spokojil. Paní znalkyně nějak pominula fakt, že se podle dřívějšího měření a tohoto chybného dítě „zmenšuje“; všechno měření přece bylo v normě.

Co říkají znalci k příčině ruptury dělohy (to je to, kvůli čemu se vede cellý proces): Podle znalců nelze určit příčinu. Dělohy s prostě jen tak praskají.

Jak probíhal celý proces a jak dále „probíhá“: Lucinka se narodila v roce 2010. Ihned jsme věděli, že podáme žalobu, bylo nám ale doporučeno počkat minimálně do 1 roku života, až budou kompletní všechna vyšetření prokazující trvalé poškození dítěte. V roce 2012 byla podána žaloba, včetně žádosti, abychom jakožto sociálně slabí soud neplatili; této žádosti soud po 2 letech vyhověl a vlastní proces tak započal až v roce 2014. Následně byl vynesen Okresním soudem v Olomouci zamítavý rozsudek, proti kterému jsme se odvolali na Krajský soud. Celu věc neustále brzdily potíže se znalci, protože se opakovaně zdálo, že posudek k našemu případu prostě nikdo nechce napsat; tak běžely měsíce, a pak i roky. Krajský soud v Olomouci v roce 2017 vyhověl našemu odvolání a zjednodušeně označil dokazování Okresního soudu za nedostatečné, a vrátil případ zpátky. Tam mezitím došlo k výměně soudce, soudkyni Nedozrálovou vystřídal soudce Brokeš, ze kterého mám prostě pocit, že to chtěl mít hlavně rychle z krku. Kromě fatální chyby, kdy namísto zmíněného znalce Doubka (jediný, který se nebál) předvolal omylem chasníka z Krkonoš stejného jména, byl už na následujícím odročeném jednání s případem hotov a v červenci 2019 žalobu znovu zamítnul. Ihned jsme se odvolali, od té doby čekáme již 8 měsíců na jakoukoli informaci, že se něco děje.

Až to po 30 letech vysoudíme, vytapetujeme si těmi bankovkami rakev, protože pak už k ničemu jinému nebudou…

Napsat komentář